Případ se vleče už několik let, ve čtvrtek ovšem vstoupil do další fáze. Soudce Michael Tugendhat rozhodl o dalším osudu žalob. Část z nich bude řešit vrchní soud a jednání budou veřejná, další část pak probere speciální tribunál řešící například stížnosti na tajné služby a jeho průběh už bude veřejnosti utajený.
Ale zpět k samotné kauze. Některé případy se táhnou až do 80. let minulého století. Rozhořčené ženy (a muž) tvrdí, že si vytvořily hluboké osobní vztahy s lidmi, z nichž se časem vyklubali špioni. Ti měli dle listu The Guardian za úkol přinášet informace o různých "radikálních skupinách".
V některých případech, které teď musí řešit soud, žili intimně s ženami, které jim natolik věřily, že s nimi žily v jedné domácnosti, zvaly je do svých rodin, jezdily s nimi na dovolené a podobně. Už zmíněný muž prý považoval jednoho tajeného policistu za nejlepšího kamaráda a on pak svedl jeho ženu.
Jakmile jejich mise skončila, tak měli muži zákona nařízeno, aby se z životů svých milých vytratili. Ženy pak zůstaly v šoku - netušíc, kam zmizeli muži, do nichž byly zamilované. "Je neakceptovatelné, že státní agenti mohou vytvářet intimní a dlouhotrvající vztahy s politickými aktivisty, aby získali takzvané informace o politických aktivitách," tvrdí obhájkyně některých dotčených žen Harriet Wistrichová.
Jediným precedentem je James Bond
List The Guardian, jenž se případu věnuje delší dobu, už devět agentů identifikoval. Asi nejznámějším je Mark Kennedy, který špehoval sedm let ochránce přírody. Nosil kvůli tomu dlouhé vlasy a říkal si Mark "Flash" Stone. Agentkou měla být třeba i policistka známá pod jménem Lynn Watsonová (více o Kennedym čtěte zde).
Soudce Michael Tugendhat nyní přiznal, že obvinění jsou velmi vážná a ve Velké Británii je to bezprecedentní případ. "Pokud je mi známo, tak ještě nikdy nebyla vznesena žaloba vinící policii z takovéhoto sexuálního zneužívání, jako v těchto případech," nechal se slyšet.
Nakonec praktiky policistů přirovnal k chování fiktivní postavy britského agenta Jamese Bonda. I on totiž vztahy s ženami využíval, aby se dostával k různým informacím. "A protože Ian Fleming (autor Bonda pozn. red) psal lehčí žánr, tak se nezdržoval tím, jakou újmu mohl jeho hrdina způsobit relevantním ženám," prohlásil s tím, že na základě této postavy mohli mnozí dojít k závěru, že podobné praktiky jsou běžné.
Proč Bonda citoval, je otázkou. The Guardian z toho vyvodil, na čí stranu by se soudce mohl později přiklonit. V případu totiž půjde i o to, zda policisté v utajení vůbec mohou mít intimní vztahy se sledovanými. To totiž v britském zákoně z roku 2000 není jasně řečeno.
Zákon povoluje policistům mít doslova "osobní a další" vztahy v rámci utajení. Chybí tam přitom výslovně slovo "intimní či sexuální". Nicméně vzhledem k zmínce Bonda by prý soudce mohl zastávat názor, že poslanci při schvalování zákona žili v domnění, že takové chování agentů je běžné.
